Ve volebních prognózách příznivci žádné strany nedosáhli počtu očekávaných nevoličů. Nevoličů je mnoho a svým ignorováním voleb mnozí z nich vyjadřují politický postoj – svoji nespokojenost se stavem společnosti. Ti, kteří budou vládnout by ale měli vědět kam se kdo chceme ubírat, ne jen to, že např. třetina občanů je nespokojena. Proto v dosud nestabilizované politické kultuře má smysl výběr z nabídky více stran, přestože se většina stran do parlamentu nedostane. Ti kteří vládnou, totiž jen zdánlivě nedbají názorů těch ostatních. Ve snaze udržet se u moci, resp. zajistit si klidnější a pohodlnější vládnutí, musí každá vláda uhýbat či nadbíhat těm druhým, a to nejen v parlamentu. Jsou-li ti druzí zřetelně vidět nebo jsou dokonce alespoň částečně organizovaní, mají větší sílu, než stejný počet jedinců, kteří svoje názory neprojevují a své úsilí nekoordinují. I v tom je smysl výzev, aby se občané zúčastňovali voleb. Jen zcela účelové je při tom strašení ztrátou hlasů, které poskytneme malé straně. Nebezpečnější by naopak byla dopomoc k nabytí suverenity (více než 50% hlasů) jediné straně. Cílem voleb by totiž nemělo být zajištění pohodlného vládnutí suverénům, ale stanovení honorace napříč společností. Ta ať se v parlamentu na vedení společnosti dokáže dohodnout. Vládu suverénů jsme již zažili jako neblahou. Volit je tedy třeba tu stranu, jejíž proklamace, volební program a taky představitelé, nás zaujali – bez ohledu na její velikost. Rozhodněte se, kteří jsou „ti vaši“, ať v parlamentu nejsou jen ti opovrhovaní „oni“.

ZPĚT na Co jsem publikoval