Dovolenou je možné pojat i jako cestu za poznáním. A nemusí jít vždy jen o poznání krás krajiny či historických pozůstatků dávné kultury. Už poznání toho, kdo a jak často si i náročné cestování u nás může dovolit, je informace hodná pozornosti. Na dlouhé cestě Tureckem nebyli se mnou jen zámožní podnikatelé. Zajímavější však byli samotní Turci. O své hosty se přátelsky starají. Velká část se jich stará o pořádek všude tam, kam turisté mohou přijít. Ne hlučnými zametacími vozíky, ale koštětem a lopatkou v hojném nasazení, zvládají úklid chodníků i uliček. Jiní zase nabízejí zboží v četných stáncích, jejichž sortiment je si k nerozeznání podobný, takže i nákup a tím i zisk u jednotlivce jistě nebude hojný. Přesto ale nečekají, až jim stát peníze dá jen za to, že pouze jsou.
Zaujalo mne i cestování místními autobusy, jejich akční rádius je i několik desítek kilometrů. Nastupuje se do nich předními i zadními dveřmi a za jízdu zaplatíte řidiči, aniž by vám dal jízdenku. Kdo neposlal peníze štafetou od zadních dveří plného autobusu, ten zaplatí řidiči až při vystoupení z autobusu, kdy k němu přijde po chodníku k předním dveřím. Je to velmi operativní. Asi si takovou poctivost cestujících i řidičů přeje Alláh. Ta víra je tam živá, což soudím z počtu mešit i z hojné účasti na bohoslužbě i ve všední den. Však je taky hlasitě připomínána muezziny snad pětkrát denně. Že je text koránu šířen lidu z minaretů moderní technikou a ne prostým hlasem, lze mít za přijatelný projev pokroku i v konservativní společnosti, ale když mezi reproduktory na minaretu byla instalována i parabolická anténa, to jsem pokládal již za nástup nečekaného pragmatického liberalismu.
Ta víra muslimů asi strhla i ateisty našeho zájezdu, když snad všichni neváhali v Efesu postát v zástupu u „ozdravného“ pramene v místech předpokládaného pobývání Pany Marie, přestože jiné blízké dva prameny byly volně přístupné.

ZPĚT na Rozličné texty