Z povědomí společnosti se vytrácí stud. Není módní a je nepraktický, protože nepřináší zjevný užitek, který je pro většinu společnosti hlavním kritériem úspěšnosti. Alespoň část společnosti musí ale o setrvání studu dbát, má-li si celá společnost uchovat alespoň základní etické normy. Nestoudné jmenování Pavla Přibyla do čela Úřadu vlády je varovným příkladem takové potřeby. Bezostyšný odkaz na potřebu prokázat mu aktivitu při mlácení demonstrantů je smutným projevem degradace našeho mravního povědomí.
Není totiž vůbec důležité, jestli ten člověk měl v jakési konkrétní situaci v ruce pendrek. Podstatné je, že on při svém zájmu o policejní činnost neprošel jen netečně povinnou praxí v policejním pluku, ale že se mu v něm natolik zalíbilo, že zde byl aktivní a přijímal velitelské funkce. Přitom musel dobře vědět, že právě tento policejní útvar je nejzřetelnějším nástrojem a pravou tváří vládnoucí diktatury. Kariéra vytvořená v těchto velitelských funkcích by měla být diskvalifikující pro jakoukoliv vedoucí funkci v demokratickém aparátu naší společnosti, natož pak pro funkci vedoucího Úřadu vlády.

ZPĚT na Co jsem publikoval