Nedávno byl publikován v Plzeňském deníku rozhovor s lingvistou. Byl o vzdělávání, potažmo i o maturitě z češtiny. Při volnosti osnov, které střední školy mají, pokládal onen lingvista jednotný přístup k maturitám za rozumný. V tom rozhovoru padlo mnoho znamenitých myšlenek, ale zůstanu jen u té češtiny.
Alespoň středoškoláci by se měli umět vyjádřit tak, aby si navzájem rozuměli. A zde je ta potíž, kterou přisuzuji módnímu liberalizmu šířenému pod praporem osobní svobody napříč celou společností. Ztrácíme úctu k řádu a mateme pojmy. Neprakta vložil kdysi dávno pod svůj obrázek řečníka text: „ Mluví krásně, leč samé blbostě.“ A o to asi šlo i v dalším článku o neúspěchu maturantky z Ostrova. Umí psát, ale neumí poslouchat, aby mohla komunikovat na úrovni maturantky. Z několika témat si vybrala takové, v němž měla popsat, jak se stala pověrčivou. Zadání vnímala zcela chybně – maturantka nerozuměla české větě. Byla natolik zaujata svojí představou, o níž chtěla krásně psát, že zcela ignorovala věc podstatnou. Nenapadlo ji ani fabulovat na dané téma, když už ji ten problém tak zajímal.
Je ale smutné, když je postiženo dítě za věc, která je vžitá na všech úrovních. Což nevnímáme v mediálních diskusích úroveň: „Já o voze a ty o koze“, nebo se snad neprojevují i naši poslanci tak, že často nediskutují téma předřečníka, ale řeší si jen svůj zcela nesouvisející problém? Maturity za cenu újmy studentům jen upozornily na problém v celé společnosti zcela vžitý.

ZPĚT na Rozličné texty