Když se nějaká událost často opakuje, není divné, že jsou hledány příčiny takového dění. Taky jsem byl vystaven takové situaci a vymyslel jsem si teorii o zmařených a znovu objevených myšlenkách. Používám k zveřejnění jazyk sice ne dost kulturní, ale příhodný.
Princip je jednoduchý. Během celé historie se objevují geniové, jejichž myšlenky nenašly v jejich době uplatnění. Dnešní mluvou bychom řekli, že své myšlenky prosrali - neuplatnili. A to mne vedlo k nápadu, že musí existovat velká celosvětová žumpa, kam tyto myšlenky napadaly. No, a už jsme u cíle. Velice často, když sedím na záchodové míse, mám pocit, že jsem se připojil takovým divným konektorem na tu žumpu plnou prosraných nápadů. Při trpělivém sezení tu a tam některý z nich vystoupá až k mému konektoru a jsem tak přesvědčen, že ne jen mozek produkuje nějaké nápady, ale že znamenité myšlenky lze čerpat i z oné žumpy. Jistě i mnozí další mohou potvrdit takovou zkušenost, tak proč by nemohla být svědectvím o realitě. Trápí mne jediná věc, a to, zda v té žumpě nejsou i myšlenky posrané. Některé lidské konektory se mně totiž jeví, jako by sbíraly právě ty myšlenky znehodnocené. Opět ta trapná nejistota.

ZPĚT na Rozličné texty