Praha má finanční starosti s tunelem Blanka. Problém se zadáváním zakázek městy je však obecný, a v Plzni nepochybně taky existuje. Volání po důsledných kontrolách není řešením, protože to je jen chytáním kočky za ocas. Kontroly jen hledají viníka chyb, které se staly už dávno. Případné nepravosti ve výběrových řízeních je třeba pohlídat v samém začátku procesu.
Zastupitelé se dohodnou co chtějí, a formulaci zadání pro potenciální dodavatele svěří kvalifikovaném úředníkovi. Již v tuto chvíli by ale do procesu měl vždy vstoupit odpovídající výbor samosprávy města, a dříve než bude zadání zveřejněno, by se měl výbor s návrhem zadání alespoň seznámit, případně by měl návrh korigovat. Mají-li být posouzení či dokonce korekce zadání kvalifikované, je nezbytné, aby se posuzování zúčastnil nezávislý odborník v oboru, kterého se zakázka týká. Může být výborem k jednání i přizván, není-li mezi jeho členy právě takový specialista. Pouhé právnické posouzení formální správnosti nabídky není dostačující. Odhad a zdůvodnění očekávané ceny za provedené dílo musejí být výboru známy již v samotném začátku vzniku zadání zakázky – třeba i jako zadaná limitní hodnota pro dodavatele.
Návrh smlouvy předkládá řešitel, a zde je další úskalí. Podnikatel, ucházející se o zakázku má své zájmy a ty dovede podstrčit do smlouvy a chytře své zájmy aplikuje i v případném dotváření smlouvy během plnění zakázky. Má výhodu. Je kvalifikovanější v odbornosti prováděné práce a má právníky, kteří sledují v tu chvíli nejen formální správnost smlouvy, ale i možné zákruty zvýhodňující dodavatele, což právníkovi města v rozmanitosti právě zpracovávaných smluv může uniknout a navíc své triky proti dodavateli ani neuplatňuje – na rozdíl od možného konání řešitele.

ZPĚT na Rozličné texty