Show je dnes nezbytnou náležitostí i při projevu politika. Na formě projevu sice záleželo i ve starém Řecku, ale vládnoucí „démos“ tehdy nebyl veškerý lid, takže úroveň doprovodné podívané nemusela klesnout až na samé dno.
Show má prokazatelný vliv i na výsledky politického boje. Přejme si proto, aby byla jen dočasnou módní vlnou. Je totiž trestuhodné, když kvalifikovaný speciálně vzdělaný člověk svým počínáním ovlivňuje mysl prostého občana, aniž si to občan uvědomuje. Je špatné, když se takovému konání propůjčí politik. Mediální expert radí politikovi nebo přes média ovlivňuje občana, a tak vlastně on – vyškolený manipulátor - nepřímo řídí společnost. Z občana dělá manipulovaného robota. Politik navíc podporuje tu činnost, která mu získává jakékoliv hlasy volitelů, protože v demokracii rozhoduje kvantita a ne kvalita hlasů. I proto politik účelově zdůrazňuje, jak právě dav je moudrý a nezávislý v rozhodování.
Při volbě presidenta republiky jeden z komentátorů dění v sále se vyjádřil ke 3. kolu 2. volby, že by bylo pro voliče ( a média) atraktivnější, kdyby komunisté a další z opozice opustili sál nebo nějakým jiným gestem zapůsobili na své potenciální voliče. Ne myšlenka nebo program strany nebo dokonce kultivovaný projev straníků, ale způsobená show má přilákat voliče, radí expert. Nikdo mu neoponoval, aby takovou radu odsoudil, jako projev nežádoucí, resp. neetický. Zřejmě opět chceme, aby účel světil prostředky. Nabytí moci manipulací davem je však daleko od posvěcujícího účelu a je spíše cestou do pekel.

ZPĚT na Rozličné texty