Volební kampaň prý byla profesionální, a přesto jí neodpovídaly výsledky voleb. Alespoň někteří voliči tedy nepodlehli profesionální manipulaci. To je příznivé hodnocení voličů. Budou stejně příznivě hodnoceni i zvolení krajští zastupitelé, kteří sestaví koalice a určí obsazení křesel v radách? Trvalá snaha o pohodlné vládnutí je jistě natlačí jen do dvoustranných uskupení, i když ideově přijatelní a profesně zdatní partneři mnohde budou zcela nablízku. Sotva ale zohlední zájem voličů o pestřejší skladbu vládnoucích struktur takový vítěz, který touží po suverenitě. Nepřipouští si totiž, že na naprostou svrchovanost velké strany stále ještě nemají právo, neboť nepřesvědčují voliče, že právě jen ony mají jasno kam a jakými cestami se má společnost ubírat. Občané citlivě vnímají povýšenectví velkých stran a svoji nelibost nad tím dávají najevo jak svojí absencí u voleb, tak riskantní volbou malých stran.
A co teprve personální obsazování Rady. Jistě nová politická elita objeví četná „pochybení“ v minulém strukturování Rady a najde nové kombinace ve spojování a dělení kompetencí, jen aby ta nejvlivnější část zastupitelů dosadila svého kandidáta do jen právě jí potřebné funkce. Vytváření politické struktury kraje by ale mělo být přednostně zaměřeno na dosažení kvality řízení kraje a ne na nějaké stranické či dokonce skupinové zájmy. Manifestace momentální síly velkých stran či zájmových skupin by neměla být rozhodujícím projevem výsledku voleb. Nevybrali jsme si totiž své zastupitele jako nejsilnější z nás, ale jako nejschopnější k řízení kraje. Je dobré si uvědomit, že sílu potřebuje diktatura, v demokracii je více potřebné umění dohodnout se.

ZPĚT na Co jsem publikoval