Můj text na lednovém FCB



První kolo volby prezidenta hodnotím takto: Ti tří poslední odhadovali svoji pozici asi jen z pozic svého bezprostředního okolí. Snad ani nedoufali v postup do druhého kola, jen využili příležitost prezentovat veřejně své názory. To demokracii prospívá. Topolánek frajeřil už svým vstupem do kampaně na poslední chvíli. Podcenil, že už dlouho nebyl občanům na očích. Aktivisté z ODS se k Topolánkovi hlásili, ale připomínané „gule“ jsou už minulostí a některé předvolební „vstřícnosti“ k voličům už nebyly tak upřímné. Neúspěšná prezentace pouhým výbuchem aktivity je pro společnost dobrým poučením.
Sympatický Hilšer může být s výsledkem spokojený. Vstup mezi politiky nemůže sice začínat postem prezidenta, ale vyjádřená podpora občanů, aniž by jim byl známý z minulosti nebo z okázalé předvolební agitace mu může být podnětem k výraznějšímu politickému působení snad i stranickému. Snad by tam mohl vrátit i jakousi ideu, nejen snahu stran o nabytí moci. Horáček oplýval sympatiemi i penězi. Jeho úspěch tomu odpovídal. Je to kvalifikovaný hráč, úspěšný a cílevědomý občan, v politice ale taky málo zkušený. To mohlo případné voliče odradit. Překvapením byl jistě Fischer, jehož úspěch výrazně převyšoval předvolební odhady. Taky nebyl obecně známý, taky nebyla výrazná jeho prezentace, ale zdá se, že se ho ujali samotní občané na sociální síti a osobní agitací v jeho prospěch. Jeho voliče vidím jako jakési krystalizační jádro odolávající manipulovatelnějšímu davu, neboť je to vstřícnost k muži kvalifikovanému pro funkci a řádnému ve svém občanském a rodinném životě.
A už jsme ve finále. Drahoš nezklamal. Jeho volební kampaň byla důsledná a vyplatila se mu, ať už byli voliči kampaní manipulováni nebo skutečně chtějí za prezidenta vědce uvyklému řádu a týmové práci, který vystupuje vůči občanům s tradiční zdvořilostí. S politiky nepochybně často jednal a zná jejich zvyklosti, sotva ale některé bude ochoten akceptovat, a to je dobře. Absenci politické praxe mu budou nepochybně vyčítat mnozí v druhém kole volby. Politickou praxi však nemají ani Piráti, a nemá ji ani Babiš a přesto jsou v parlamentu. V té prezidentské roli to bude menší problém, nebude-li chtít napodobovat suveréna a dá-li na své poradce. Vítězný Zeman asi čekal výraznější podporu voličů. Stále má však k nadpoloviční většině blíže než Drahoš. Navíc je zdatným vyjednávačem a agitátorem.
Bude na Drahošovi, jak důrazně bude Zemanovi připomínat jeho negativní vyjednávání dost odlišná od vyžadované demokracie, např. opoziční smlouvu, abych uvedl alespoň něco. Neodpustím si závěrečnou poznámku: Politické strany už dávno nejsou politické; nebyly schopny ani navrhnout své kandidáty na prezidenta, a to je taky signifikantní pro naši politiku. Jde o uchopení moci za každou cenu. To ovšem ví i Zeman a bude se podle toho chovat, což korektnímu Drahošovi nebude ku prospěchu.

ZPĚT na Rozličné texty