Laici, politici, i samotný president republiky se rozpačitě vyjadřují k rozhodnutí soudu o tom, že v jednom volebním obvodu byl při volbě do Senátu porušen zákon. Někteří politici mají dokonce strach, že taková aplikace zákona jim omezuje politickou svobodu, a že je jim tak bráněno v „obvyklých“ praktikách. Obvyklé však ještě nemusí být dobré.
V demokracii je mnoho způsobů jak dojít k moci. V poslední době se ale upřednostňují technologie profesní manipulace s voliči. Je to prostá metoda. Častým opakováním jednoduchého motivu - hesla je jeho obsah natolik zveleben, že ho dav příjme za pravdivý. Kdo vymyslí heslo poutavější a má dostatek prostředků na jeho četnější a atraktivnější rozšiřování, ten zpravidla vítězí bez ohledu na to, co skutečně je schopen pro společnost vykonat dobrého. A zde je jádro pudla. Stojíme si o to být tím manipulovaným davem, nebo budeme raději na straně těch, kteří budou tyto tendence mařit? Známá zkušenost s maxi-billboardem nad Prahou, kdy se vyplatilo programově řádu milovné politické straně nedodržet řádné normativy a nařízení, se znovu objevila „v bleděmodrém“. Kandidát do ctnostného Senátu byl podpořen způsobem, kdy hranice cti a poctivosti byla zřetelně posunuta k tomu horšímu konci, když ve veřejnoprávním radničním zpravodaji tendenčně vydaném ve výrazně zvýšeném nákladu vyšla pomluva na jednoho z kandidátů.
Takto chápané projevy politické svobody či spíše arogance, je třeba potírat. Jsou špatné, ať je uplatňujeme v důsledku násilné revoluce nebo jako vítězové při demokratické volbě.

ZPĚT na Co jsem publikoval