Hospodářství v krizi


Vrcholoví politici G20 hledali účinný recept na řešení hospodářské krize. U nás zastánci neviditelné ruky trhu věří v „samočistící“ funkci trhu a možná se nemýlí, pokud mají na mysli jen isolovaný trh. Stejně jako Darwin přejí přežití jen těm schopnějším. Skoro ani nepotřebují pro trh žádnou ekonomickou vědu. Cyklické krize, které byly komunistům předzvěstí zániku kapitalismu, jsou těmto dnešním ekonomům nejen zcela přirozeným, ale i očekávaným projevem dnešního kapitalismu.
Trh je součástí života společnosti, kde by měl být dominantním prvkem člověk a ne trh. Krize jako akceptovaná a snad i cílená forma existence trhu by člověka měla děsit. Každý systém, který se cíleně nevyhýbá své kolizi, je špatný systém. Technici zabraňují krizovým stavům svých systému různými zpětnými vazbami a redundancí klíčových prvků systému, protože ví, že neřízený systém by často způsoboval lidem smrt. Někteří ekonomové až tak humánní zatím být nechtějí. Dopad neřízené a jen „samočistící“ funkce trhu na společnost je totiž taky smrtelný. To si musejí uvědomit alespoň politici, jejichž úhel pohledu je snad přece jen širší, než je pohled ekonomů. S ohledem na potřebný sociální smír i s ohledem na války, které trh taky vyvolává, je vhodné do průběhu samovolně působícího trhu zasahovat. Schuman a Monnet to věděli hned po II. světové válce. Jde ale vždy o míru, jakou tak činíme. Ta by měla určitě odpovídat spíše politické moudrosti než jen ekonomické vzdělaností.

ZPĚT na Rozličné texty