Je již nejvyšší čas, aby pro komunální volby byly připraveny kandidátky. V malých obcích, kde každý každého zná, právem kandidují namíchaní „nezávislí“, protože občané vědí, že k vyřešení jejich problémů postačí obětaví lidé, bez ohledu na jejich politickou orientaci. Úkoly výrazně přesahující problematiku obcí totiž řeší parlament. Tam je namístě, aby se řešení úkolů ujala spíše většina ideově sjednocená, a ne pouze účelově slepená. Mezi těmito mezními formami zastupování občanů hledají svůj přístup k volbám občané velkých měst. Většinou chtějí, aby se jejich volby podobaly spíše těm parlamentním, a proto volí dle ideologické agitace politických stran. Letos to ale parlamentu nějak neprospělo. Poslanecké konání směřuje čím dál více k té „neideologické vesnici“. Volby motivované okázalou ideologickou propagandou spíše zkomplikovaly povolební vyjednávání. Snad si to alespoň na pár měsíců zapamatují strany i voliči.

Jaké poučení by nám tedy z toho mělo vzejít pro komunální volby? Mělo by nám jít více o obec než o politickou stranu. Zvolení zastupitelé musejí být lidé nejen schopní, ale taky zodpovědní a důvěryhodní. Tou schopností se ale musí rozumět schopnost pracovat pro svoji obec a ne pro sebe, či pro svoji partu. Komunální volby (na rozdíl od parlamentních) umožňují vybrat si takové občany napříč všemi kandidátkami. Neznáme-li jich dost, tak pro jistotu si ještě zvolíme i stranu, které tak dáme ty nevyužité hlasy, abychom zcela naplnili své volební právo. Takto zvolené zastupitelstvo města snad již nebude trpět stranickou sebestředností či touhou po většinovém násilí a svá rozhodnutí bude opírat o kolektivní vyjednávání a zdravý rozum.

ZPĚT na Co jsem publikoval