Čas od času se probudí některá profese a začne se domáhat lepšího ocenění své práce. Dnes jsou to u nás aktuálně lékaři. Dojde-li k nápravě, tak nejspíše zase jen nějakou záplatou. Zásadní rozhodnutí politici nedělají rádi, protože přiznáním priority a odpovídajícího ocenění nějaké skupině si pobouří ty zbývající, kteří tvoří většinu, což se nepříznivě projeví v demokratických volbách, kde mají všichni stejný hlas.
Svobodný občan si ale může dovolit projevit vlastní názor na hodnocení profesí.
Tím nejvýše uznávaným a nejlépe placeným by měl být soudce. To je ten, kdo rozhodne na svoji osobní zodpovědnost, co je a co není správné, aby si společnost uchovala svůj řád. V dávných dobách to byl stařešina tlupy, později to mohl být i diktátor, dnes jsou to u nás graduovaní soudci. Tito všichni by měli být nejen dobře zaplaceni, ale i náležitě potrestáni při svém špatném rozhodnutí, a to třeba i tehdy, když bude jejich omyl odhalen až po létech.
Tou druhou skupinou ve společnosti by měli být lékaři; opět bez rozdílu zda to byli šamani, ranhojiči nebo lékaři dnešní doby. Ti musejí zajistit, že společnost setrvá a nezahyne na nemoci. Opět jde o osobnosti, ne o ty, kteří se dnes u nás do takové skupiny dostali spíše náhodou, případně setrvávají v oboru, aby se doučili v profesi.
Třetí skupinou jsou učitelé a ti, jejichž úkolem je, aby si společnost nejen uchovávala nabyté poznání, ale aby si přesunula nabytou moudrost i do další generace. Sem patří kromě učitelů např. i kněží, neboť uchování i mravního poznání je pro vývoj společnosti podstatné.
Lze diskutovat o osobnostech a outsiderech v každé skupině a pokračovat dál i v definování dalších skupin, ale shodou okolností právě tyto tři skupiny jsou u nás dnes aktuálně probírány.
Mnozí by možná upřednostnili i vědce. Já ne. Skuteční vědci jsou odměněni již radostí z nabytého poznávání. Pro celou lidskou společnost navíc není ani důležité, že svojí prací rozvoj společnosti urychlují. To vše je však již zcela jiná diskuse.

ZPĚT na Rozličné texty