Září prozářilo mysl mnohých. Pan prezident vyjádřil potřebu idejí v politických stranách, přestože byl příznivcem opoziční smlouvy mezi stranami ČSSD a ODS, jejichž deklarované ideje se zrovna nebratří. Oslavy 15. výročí vzniku ústavního soudnictví v ČR ozářil téměř blesk, když významní činitelé vyjádřili svoji pravdu tak, že láli ústavnímu soudu, protože příliš hlídá ústavní mantinely a tak brání zvoleným tvůrcům zákonů realizovat nezbytnou legislativu. Co na tom, že ještě máme v paměti tu, kterou si připravili k privatizaci.
Předseda ODS zářil zase upřímností, když veřejnosti přiznal, že jeho strana si hýčká dva zásadně odlišné přístupy k sestavování vlády. Jedni upřednostňují koalici ideologicky blízkých stran a ti druzí upřednostňují pohodlné vládnutí výraznou většinou v koalici bez ohledu na rozdílnost ideologií. Upřímní jsou i finančníci, kteří náhle přiznávají, že jejich trh se neopírá ani tak o nějakou vědu, jako spíše o vyvolávané emoce. Monetaristé v zářijovém světle poznali, že v bankách vytvářený zisk se liší od zisku vytvářeném poctivější prací. Zpochybňovaná už je i účinnost neviditelné ruky trhu, a tu a tam jsou zmínky i o potřebě státem regulovaných opatření.
Policejní orgány nám prozrazují tutlanou pravdu, že k jejich tajným materiálům mají přístup tisíce zaměstnanců, takže by byl div, kdyby někoho neozářila myšlenka takovou lákavou příležitost pro sebe využít.
A co si dopřejeme prozářit v sobě my – prostý lid? Posvítíme si na svoji rozmařilosti do které jsme vedeni právě těmi, kteří z nás těží ten podivný bankovní zisk? Nedopřáváme si i my nepřiměřeného luxusu a chytračení stejně jako ty krachující banky, v naději, že to za nás taky někdo zaplatí?

ZPĚT na Rozličné texty