V letošním roce jsme byli ušetřeni podzimního předvolebního vzruchu, a tak se politici všemožně jinak starají o své zviditelnění. Vyhodnocení ročního trvání koaliční smlouvy na plzeňské radnici bude k tomu taky dobrou příležitostí. Bude to zajímavé i tím, že bude hodnocena efektivnost spolupráce dvou svým způsobem antagonistických stran, z nichž alespoň jedna bude chtít smlouvu nově vymezit.
Na malé vísce ani nezáleží na tom, kdo za kterou stranu do zastupitelstva kandiduje, protože se lidé navzájem znají a stranickost je až druhotným profilem kandidátů. Velká města jsou si ale v zastupitelstvech již podobná parlamentu, a voliči jsou odkázáni spíše na stranický profil inzerovaný volební reklamou, než na osobní znalost kandidátů.
Pravo-levé koalice jsou pak v podezření, že se sdružily za nějakým jiným účelem, než je obhájení zásad své vlastní politiky. V Plzni již některým zaujatým straníkům začíná vadit, že jejich program není prosazován v dostatečné míře. Co je tou pravou mírou, to vidí jinak ti, kteří ze svých pozic mají výraznější požitek, a jinak ti, kteří jsou ve své straně pouhými kmány. Strany zastoupené v radě města totiž mají nejen nad městem vládu a tím i žádoucí větší pozornost svých spoluobčanů, ale mají taky přístup k informacím využitelným i soukromě, a to není k zahození.
Zda se v Plzni vládne skutečně pohodlněji koalici antagonistických stran spojených za tím účelem, aby získaly takovou většinu v zastupitelstvu, která jim umožní vládnout „demokratkou“ – tj. bez ohledu na zbývající menšinu, to poznáme až při tom oficiálním výročním hodnocení spolupráce ODS a ČSSD.

ZPĚT na Rozličné texty