Prevence.


Ten pojem známe především v souvislosti s lékařskou péčí o naše osobní zdraví. Má však smysl i celospolečenský, pokud přijmeme např. očkování jako ochranu nejen jedince, ale i celé společnosti, v níž by se nějaká choroba mohla lavinovitě šířit.
Ta preventivní ochrana celé společnosti nabývá na aktuálnosti vždy, když se zanedbání prevence projeví nějakým výrazným způsobem. Nedávná tragická událost na jedné střední škole taky volá po preventivních opatřeních, bránících opakování takové události. Těch podnětů je mnoho, od instalace nedávno ještě opovrhovaných kamer pronikajících do našeho soukromí, až po systémová řešení v celém řetězci péče o schizofreniky. Takových lidí je ale mezi námi desítky tisíc a každý je postižen jinou měrou a snad i jinou formou. Zde nepomůže obecné legislativní opatření. Hrůzný čin může totiž klidně provést i žák té školy, u něhož schizofrenie nebyla dosud evidována.
Kde je řešení, když psychických poruch stále přibývá? Je třeba najít příčiny poruch a ty eliminovat. Je třeba si přiznat výraznou dynamiku rozvoje společnosti, která mnohé deprimuje zvláště, když sahají na mety, k nimž nemají dispozice. Výchova a podněcování k „vítězství“ místo k řazení se na místa odpovídající dispozicím každého jedince, má na poruchách psýchy jistě svůj výrazný podíl. Zde ale dojde jen obtížně ke změně. Nezbývá nám než zvýšená osobní ostražitost a zodpovědnost i vůči svému okolí, resp. ctění odpovídajícího řádu. I to je třeba preventivně pěstovat. Přes veškerá opomenutí, resp. pouhé rutinní praktiky vyplývající z velkého počtu ošetřovaných osobností by se v dané kauze zřejmě nic nestalo, kdyby přes zabezpečený vstup do školy procházeli žáci tak, jak to odpovídá řádnému postupu.

ZPĚT na Rozličné texty