Naše moderní společnost spotřebuje mnoho energie. Tu elektrickou jí ochotně nabízí ČEZ. Chce jí vyrobit hodně, protože mu to přináší vysoké zisky. Ekologové se naopak snaží energetické nároky společnosti direktivně snižovat, protože se obávají toho, aby se naše planeta již brzy neotrávila vedlejšími produkty veškeré výroby řízené výhradně neviditelnou rukou trhu.
Nejrůznějším direktivám jsou nakloněny i mnohé další instituce, takže podnikatelé se musejí snažit o kompromis. ČEZ ví, že výroba elektřiny z ekologických zdrojů není výnosná. Pro udržení smíru s oponenty však dovedně manévruje. Drahou elektřinu z větrných elektráren mu výrazně dotuje stát – z daní. Drobnější ztráty si umí ČEZ nahradit i ze svých zisků. Příkladem může být fotovoltaická elektrárna nápadně instalovaná právě v lokalitě dukovanské jaderné elektrárny. Těch instalovaných 75 metrů čtverečních plochy panelů má mít dle zveřejněných údajů při plném slunečním svitu výkon 10 kW, což je desetina toho, co poskytne osobní automobil s běžným výkonem 100 kW. Stávající fotovoltaický zdroj tedy zjevně energetice svým výkonem nepomůže. Je pouhou úlitbou na oltář klamů ekologických nadšenců.
Pokud jde o zveřejněný záměr instalovat 20 MW fotovoltaického výkonu, pak vynikne další pošetilost takového plánu. Kdyby chtěl ČEZ instalovat takovou elektrárnu na dvorku temelínské elektrárny a tak za slunného dne by chtěl zvýšit její výkon o jediné procento, pak by na ten dvorek musel poskládat 150 000 čtverečních metrů panelů, což je velikost patnácti budějovických náměstí. Do ceny takto vyrobené elektřiny by se už musela započítávat nejen drahá pořizovací a (ekologická) likvidační cena panelů, ale i zmařená zemědělská produkce. Fotovoltaické články mají svůj smysl, ale určitě ne v energetice. Tam se pracuje s podstatně jinými zdroji.

ZPĚT na Rozličné texty