Silní se o sebe postarají, ale slabé je třeba chránit, to je jeden ze správných postojů v demokraticky řízené společnosti. Není to ale snadné ve společnosti ovládané, ať přímo nebo nepřímo, jen těmi silnými. Právě proto musejí ti slabí tento projev demokracie stále všemožnými způsoby připomínat. Nechci se zmiňovat o podvodnících typu šmejdi. Podobně se ale často chovají i vážené organizace. Tak například potravinové řetězce nalákají nepozorné důchodce na slevy. Při tom se ale v regálu někam zatoulá cenovka a nakupující si cenu zboží jen (špatně) odhadne, na což přijde až doma. Jindy, opět jen omylem, je cenovka přehozena od podobného zboží a výsledek je pro nepozorného nakupujícího stejně smutný.
Ještě horší ale je, když proti nekvalifikovaným občanům chytračí přímo státní organizace. I při průměrné informovanosti o energetice bylo zjevné, že ceny konkrétního druhu energie budou klesat, ale přesto její producent rozvinul reklamu, vytvářející strach z možného růstu ceny té energie a začala nabízet smlouvy na „výhodné“ stálé ceny na několik příštích let. Státu důvěřující občané se spálili, neboť kdo ignoroval tuto propagandu, bude napříště platit za odběr té energie určitě méně.
Není tedy divné, že i prostí občané se sami chovají podobně vychytrale. Smutné je, že podvodnou metodu mají už nacvičenu i děti. Viděl jsem školáka jedoucího na dobrém kole, jak odhazuje cigaretu. Než přijel ke mně, měl tvář profesionální plačky a naříkal nad ztrátou peněz. Zahnal jsem ho. On popojel sotva 50 metrů k starší paní a nepochybuji o tom, že své žebrání opakoval. Patrně se mu tento způsob žebrání vyplácí. Ale i když není vždy úspěšný, má už od mládí nacvičenu stejně drzou vychytralost, kterou na občany často aplikují ti mocnější ve společnosti.

ZPĚT na Rozličné texty