Tak už víme, jak jsou rozloženy představy voličů o žádoucí politické orientaci v naší zemi. Pro získání názoru o představách občanů, musíme ale zahrnout do svého hodnocení i skutečnost, že svůj postoj vyjádřila jen asi třetina občanů. I když formálně šlo o hodnocení krajů, lze přijat názor, že volbami byla vyslovena nelibost i nad stávající pravicovou vládou. Ale i kdyby šlo jen o hodnocení krajů, tak výsledek voleb svědčí o schvalování dosavadní levicové orientace krajů, a ve dvou z nich by voliči dokonce ještě přitvrdili. Může to být stále nostalgie z doby, kdy se o všechno staral stát, resp. strana, která si se státem dělala, co jí napadlo.
Prosazování pravicové politiky, kde by mělo být menší působení státu, se nedaří nejen proto, že je to náročné pro občany, ale především proto, že slabý stát, tj. nefunkční policie, nekvalifikovaný řídící aparát, atp. nahrává těm, kteří pracují ve svůj vlastní prospěch tak, že to poškozuje celou společnost. Společnost neuřídí jen ruka volného trhu. Společnost musí být řízena i s ohledem na další hlediska. Jen tak může dojít k nástupu pravicové politiky v naší společnosti.
Téměř paniku vyvolává u mnohých občanů růst preferencí KSČM, a taky nelibost nad koalicemi KSČM a ČSSD v mnohých krajích. Voličům to zřejmě nevadilo, neboť komunistický zvyk vládnout výhradně dle vlastních představ jediné strany (případně koalice) vidí i v jiných stranách, kam se mnozí komunisté přestěhovali. Taky skutečnost, že hanebné skutky KSČ se týkají především otců a dědů těch dnešních komunistů, voliče asi ovlivnila. Při hodnocení výhradně politických aspektů, při odhlédnutí od etiky zahrnující i historické skutečnosti, raději uznají koaliční spolupráci KSČM a ČSSD, než známou vychytralou „oposmlouvu“ antagonistických stran.

ZPĚT na Rozličné texty