Upoutal mne projev Pavla Rychetského v TV, zvláště ta jeho část o demokracii v současné době. Blízké mně bylo i jeho sdělení o tom, že dnešním politikům jde o stranické vítězství a ne o dohodu prospěšnou společnosti. A protože já se do TV nedostanu se svým přístupem k demokracii, přidám zde to, co mně bylo umožněno přednést na tradiční sešlosti na Hruškově Zahradě, kde byla pro letošek ke kulturnímu pořadu zvolena diskuse podmíněna Čapkovým „Demokracie je trvalý a žádoucí ideál, který má být naplňován“. Trošičku jsem připravený text doplnil zkušeností z KDS, která chtěla být krystalizačním jádrem lepších časů a taky tím, jak jsme se mýlili, když jsme svoji hodnotu posuzovali jen podle ohlasu ve svém bezprostředním okolí.
Nejsem příznivec demokracie, zvláště ne té dnešní – liberální. Ty přívlastky ji mrzačí – tak například „lidová“ demokracie, ale i ta čistá její forma je diskutabilní, neboť se její představa příliš mění místo od místa, o čase ani nemluvě.
Naplňování liberální demokracie v té dnešní svobodomyslné éře, je přímo nebezpečné, zvláště, jsme-li demokracii schopni vnímat jen v té její numerické formě – sčítáním hlasů. Dav to sice uráží, co řeknu, ale většina společnosti korektní není, není schopna demokraticky jednat. Schází nám k tomu výchova, a proto se jistě najde alfa samec znalý síly PR a snadno se stane demokraticky zvoleným diktátorem. Až tak daleko postoupil od Čapkových časů vývoj společnosti na své cestě do pekel.

ZPĚT na Rozličné texty