Byl jsem k tomu osobně vyzván předsedou městské organizace a potěšilo mne to. Upozornil jsem na svůj věk, ale uznal jsem, že velká většina voličů jsou důchodci, a ti mohou uvítat, když má strana odvahu zařadit na kandidátku i důchodce, o kterém ví, že je stále aktivní a svojí zkušeností v komunální politice může být v přípravě voleb co platný.
A proč právě KDS-ČSL? Ta strana je dnes už blízká mé první politické straně, ve které jsem působil. Je to strana proevropská, s nepřehlédnutelným sociálním působením, konzervativní nejen proklamacemi, ale i životem jejich četných příznivců. Ten konzervatismus není zkostnatělé setrvání v minulosti, ale upřednostňování minulé zkušenosti, před pošetilými nápady o budoucnosti.
Neaspiruji na zvolení do zastupitelstva, ale preferenční hlasy z jiných stran by mne potěšily, aby bylo patrné, že zařazení důchodce na kandidátku nebyl omyl KDS-ČSL.
Jak vidím správný přístup k politice, zvláště té komunální
a)Formálně: Při jednání ZMP ať je každý nejen pozorný, ale i zdvořilý tím, že s ostatními mlčí, když mluví vyvolaný.
b)Všeobecně: V komunální politice ať jde více o město, než o prosazení stranických idejí. V tom smyslu ať v konkrétních kauzách je spojenec ten, kdo má s námi stejný zájem na konkrétním řešení úkolu. Vytváření trvalého bezvýhradného spojenectví stran v komunální politice je nepraktické a vytváří dojem, že stále jsme schopni vládnout jen diktaturou koalice ve všem bezvýhradně spolupracující. Systém, kdy já proti své vůli podpořím tebe, abys příště ty, proti své vůli podpořil mne, je politikaření. Je to praktické, ale není to čestné. Spojence pro svůj záměr je třeba získat kvalifikovanou diskusí a ne levnými dohodami.
c)Stranicky: Stranickost v komunální politice je lepší propagovat odkazem na minulé pozitivní projevy (činnosti) straníků (lidovců), než na všeobecná stranická ideologická hesla. V konkrétní plzeňské komunální politice to může být odkaz na postoj k teplárně, k cyklostezkám a dalším.

ZPĚT na Rozličné texty