*Jádro věci vidím v tom, že divadlo kdysi tvořili především herci a jejich výkony. Dnes jsou to spíše efekty ať už režijní nebo technické, což je stravitelné i nevzdělancům, a těch asi přibývá, už taky tím, že jsou právě takto živeni.
*K odstoupení Náhlíka: Mohu potvrdit, že z Plzeňské KDS v době jejího zrušení nikdo nešel do ODS, byť jsme měli smluvně zajištěno jedno volitelné místo na kandidátce ODS do PS Parlamentu. Měli jsme ideály, ne touhu po korytech a mám podezření, že to v Petrovi ještě zůstalo.
*Rozhodně není správné, když politici zneužívají svého postavení k osobnímu obohacování. Pravda ale je, že je to až nadmíru obvyklé, a v naší divoké době až přespříliš. Naše postoje nezáleží na tom, jak mnoho ten který krade, ale na tom, na které straně stojíme. Zloděj je každý kdo krade. To, když mluvíme o morálce. Politikům dokonce stačí, jen když chytračí a využívají informace, které mají jen oni. Já bych si všímal i toho, zda ti zloději neudělali taky něco pro společnost, a zda jejich obohacování neproběhlo dle řádných zákonů – kdy opět byli jen vychytralí. Až opustíme tu naši demokracii aplikovanou jen v té numerické (hlasovací) formě, možná oceníme i tu vychytralost – mazanost v politice.
*Potěšil mne malý úspěch KSČM. Jistým avízem mně bylo už nenaplnění jejich kandidátky Plzeňského kraje (45/50). Do zastupitelstev se všude dostalo více stran, než bylo obvyklé v nedávné minulosti, což umožní mnoho kombinací při tvorbě koalic. Vítězné ANO snadno může získat jen oněch 5 hejtmanů, což pokládalo před volbami za úspěch. Bude-li v několika dalších radách až druhé, nebude to na závadu – těm zelenáčům v krajské politice. Kdo si vítězství ANO nepřál, může si stěžovat na demokracii. Já ji v době vypracované metodiky manipulace s davem, už dávno zavrhuji. Vítězí ten, kdo má prostředky na propagaci svého postoje. Je tu ale ještě jedna možnost. Shledá-li dav, ať právem či neprávem, stav společnosti za chaotický a parlament za místo k exhibici a ne k jednání, pak snadno dav volá po diktátorovi. Ředitel úspěšného podniku svým způsobem diktátorem je, byť svůj diktát realizuje humánně. I tato skutečnost mohla prospět Babišově ANO. Politikem není ten, kdo naslouchá, co říká dav a snaží se sčítat hlasy do koalice, která davu vyjde vstříc. Politikem je osobnost která má charisma, a získá dav pro svůj postoj ke společnosti, lhostejno, zda se to jiným líbí či nelíbí.
* K nářku nad kontrolou topenišť: V rámci pěstované liberální svobody jsme si netroufli zasáhnout do hromadění německých odpadků na soukromém majetku, ba ani zbraní v soukromých skladech, o jedech v soukromých zříceninách ani nemluvě a většině společnosti to vadilo – bylo to nápadné. Zatím mnozí nechtějí kontrolovat připravené PET lahve v topeništích soukromých domů – vidí v tom jinou kvalitu, protože to není tak nápadné, své důsledky na zdraví to ale má stejné a společnost se musí proti nim chránit, jako před těmi shora uvedenými.
* Dalajláma je nepochybně zajímavou osobností už svojí historií. Jeho ideologie připomínající jakousi sociální entopii, kdy nebude žádných rozdílů je i mně příliš idealistická a Marxe připomínající, ale oslavování Dalajlámy chválím už proto, že je tím připomínáno mně nelibé obsazení Tibetu Čínou, což demonstrovat jiným způsobem by nepochybně naráželo i v naší demokracii. To, že jsem blízko pravdě, dokládám i poukazem na vyvěšování vlajky Tibetu, což s žádnou lamskou moudrostí nijak nesouvisí.

ZPĚT na Rozličné texty