Pro rodinu je důležité, aby byla tradiční, neboť jen v takové se rodí a řádně vychovávají děti další generace, a právě to je důležité. Takové poznání se opírá o dlouhou historii porovnávanou s dneškem. Revoluční změny v chápání rodiny se mohou k naší škodě projevit pozdě (jak to známe ze školství), což je ke škodě celé společnosti. To si myslím, protože si ještě pamatuji dobu, kdy se často připomínala rodina (tehdy byla jen ta tradiční) jako základ státu. V rodině musí být ve zřetelné míře patrný ženský i mužský prvek. Smyslem výchovy v rodině je i výchova k ohleduplnost i k těm druhým, aby děti nespěly k prospěchářskému sobectví. Tomu prospěje i vnímání širší rodiny zahrnující alespoň prarodiče a rodiny sourozenců manželského páru základní rodiny. To dovedu ocenit, když maminka po válce zůstala sama a strýcové a tety mně byli vítaným zpestřením života.
Rodina se stará o vlastní hospodářský růst, nežije ze dne na den, a snaží se o vytváření dobrého jména ve společnosti. Soužití v rodině, která se nerozpadá musí být ohleduplné ke každému jedinci, ale pro děti musejí být rodiče dominantní. Jen tak se uchovává pozitivní tradice a nepěstuje se svobodomyslné chytračení bez životní zkušenosti. Rozpad rodiny je ostudou pro oba rodiče a společnost by takové jedince tak měla vnímat, a ne je např. ještě volit do zastupitelských orgánů k řízení společnosti mnohonásobně větší, než je rodina. Liberální demokracie nepodporuje řádnou tradiční rodinu, protože ji nestaví na tradičním řádu, ale na svobodomyslnosti jejích jedinců, což do společnosti přináší chaos.

ZPĚT na Rozličné texty