Zažili jsme 40 let nadvlády mocností, která svůj systém řízení společnosti pokládala světu i jí samotné za velmi prospěšný. Mnozí s ní výrazně spolupracovali, protože se jim to vyplácelo, jiní proto, že v ten systém upřímně věřili. Většina ten systém trpělivě snášela a jen někteří proti němu nějak bojovali nebo před ním ze své země utekli.
Dnes je zřetelné, že jsme se připojili k podobným „okupantům“, přesvědčeným, že náš demokratický systém řízení společnosti je ten nejlepší na celém světě a vtrhli jsme s Atlantisky do Afghánistánu. Měli jme tam spojence podobně jako je měli Rusové u nás ve členech KSČ – už od třicátých let.
Dnes už je dobře patrné, že jsme v Afghánistánu nebyli jako šiřitelé bohulibé univerzální ideje, ale byli jsme tam jako okupanti; sice s jinými formami působení jako byli u nás Rusové v padesátých letech, ale byli jsme tam jako cizí těleso. Doplatili jsme na svůj omyl. Neuplatnili jsme ve společenství Atlantistů svoji zkušenost s okupací Ruskou.
Mnozí Afghánci s námi kolaborovali stejně jako my s Rusy. Jestli upřímně nebo prospěchářsky, to nelze soudit, ale z domácí zkušenosti určité tušení mít můžeme. Dnes je většina našeho národa proti Rusům. Zdá se, že většina Afghánců se až okázale nebrání Talibánu, takže je vlastně proti nám – Atlantistům. Jsme jim jako nepřátelé a není divné, když alespoň z opatrnosti i my je za nepřátele budeme považovat. Čím více si jich do své krajiny přivezeme, tím větší bude pravděpodobnost, že se nám za tu „okupaci“ pomstí. Jsou toho schopni a mají k tomu důvod. Narušili jsme jim jejich přirozený rozvoj naším přesvědčením, že je špatný a potřebuje být korigován tím naším. Jestli oni budou mít to stejné přesvědčení o svém systému, tak není hloupá naše vláda, když s jejich záchranou nespěchá. Milosrdenství nad nepřítelem je příliš náročné téma. Zbývá jen doufat, že Talibán se zachová k místním kolaborantům stejně, jako jsme se my zachovali ke komunistům. Důvod mají stejný jako byl ten náš. Bylo jich mnoho – těch i těch, takže by to byl velký masakr.

ZPĚT na Rozličné texty