Demence se u mne projevuje i tak, že mne zrovna nic nenapadá k obsáhlejšímu textu. Ale jsem klidný, neboť v takové situaci jsem už několikrát byl, jen jsem si to tak neuvědomoval. Nemám-li nápad, tak zase vypisuji své poznámky, jimiž jsem se prezentoval na Facebooku v poslední době. * Františkáni jsou mně blízcí. Ani nevím proč jim přisuzuji větší pokoru než jiným řádům. Ujali se snad nejstaršího kostela v Plzni, ale dávno před nimi se zanedbaného hřbitova i kostela ujali dobrovolníci klérem zcela neřízení. Jejich motivujícím „guru“ je dosud pan Kabát. Ta skupina provádějící svévolné kousky na zanedbaném cizím majetku (hřbitov) přežívala – asi márnice to byla – a byla městem tolerována i podporována např. placením spotřebované elektřiny v té márnici. Guru Kabát dokonce dostal od města jakousi cenu. Podnítili i další. Pamatuji si na svěcení zvonu, který věnovala tomu kostelu pí. Hana Gerzanicová.
Nebyla to divná aktivita brzy po té společenské změně, ale ta skupina ochotníků v té lokalitě pracovala už za vlády KSČ. I ta je trpěla v té márnici. Viděli jejich práci, nehledali v nich nepřátele. Ta skupina by neměla být zapomenuta v souvislosti s tou lokalitou. Možná je dnešní aktivnější správcové toho celého objektu už nebudou trpět jako ti dosavadní ať komunisti, nebo město či pasivní církev – nevím komu objekt patří. Zdá se, že Františkání mají peníze na účelnější revitalizaci té márnice, snad i na zahradníka pečujícího o hřbitov, ale ta skupina by přece jen měla být v té márnici trvale připomínána třeba koutkem prostoru připomínajícím fotkami či drobnými artefakty z činnosti skupiny. Rozhodnutí mocných živelných aktivistů jsou náročná – možná někdy i správná.
*K neznáme dívce: Hlavu vzhůru, i rakovina se dá na dlouhou dobu zaléčit. Já měl hodně zanedbanou rakovinu ve svých 70 letech. Dnes je mně 86 let a o rakovině nevím, ani o nějakých prášcích. Životní optimismus je potřebný, ten si pěstuj vší silou. *V diskusi: Kdyby byla chudá církev od samého začátku, dávno bychom o ní už nevěděli. Bude-li chudá dnes, zanikne v paměti společnosti i její spojení s tím, co lidské kultuře v minulosti odkázala, a to by poučení z historie bylo klamavé. PS: Nemám na mysli jen stavby, ale i Dobrovského, Mendela atp.
*V diskusi o Klausovi: Jako by nestačila privatizace při zhasnutém světle a amnestie před ukončení prezidentství. Ještě se někdo z jeho prezidentství raduje?
*Kritikovi: P. prezident P.P. se loajalitou k SSSR chlubil, nebo ji pouze netajil? Zatracená čeština.
*V diskusi: O třetí světovou válku si asi nikdo nestojí, proto i politici hledají formy, jak zlikvidovat Putina jinak než přitlačením ho do kouta. S tím Vaším zjednodušením nesouhlasím, neboť je snad ještě dost lidí i u nás, kteří za okupaci pokládají tu aktuální na Ukrajině a u těch minulých hodnotí i jejich odlišný smysl. Odlišil bych okupaci od omylu šířit demokracii i tam, kde to bylo marné. Pokud jde o často vzpomínané Srbsko, tak si stačí připomenout nejen náš zanedbatelný podíl, ale především ztráty životů před a v důsledku bombardování.
A to by mohlo stačit.

ZPĚT na Rozličné texty