Migrace není nic nového v dějinách lidstva. Pohyb lidí i zvířat je odvěký. Lidé expandovali v houfech na území neobsazené i na taková, kde už byli lidé zabydlení. Podle toho byly takové migrace dodatečně historiky hodnoceny. Aktuálně nelze pominout migrace sice individuální, ale rovněž hojné a významné svým rozsahem. Plyne to se snadného překonávání i vzdáleností. Snad takové míchání národů má dnes i pozitivní význam. Je-li to pozvolná akce, rozumná společnost ji vstřebá bez újmy.
Dnes je aktuální porovnávat dvě migrační vlny, které jsme mohli sledovat a hodnotit si je dle vlastního umu. Pro Evropu tou první byla lavina z Afriky. Viděli jsme, že jsou to mladí muži, kteří utekli z boje, který začali s cílem, aby ve jejich zemi panoval řád, dle jejich představ. Své manželky a své děti nechali v té zlé situaci. Jaký řád to chtěli, když takto sobecky se zachovali ke svým nejbližším, a čím jim byl zlý ten řád, když měli sumy peněz na přepravu vychytralými podnikavci, měli mobily a věřím, že i nabité kreditní karty. Zrovna tito zdatně vypadající mladíci moc trpět ve své zemi nemohli – rozhodně nebyli vychrtlí hladem. Ta migrace se z nějakého důvodu vyplatila jim nebo nějakým jejich donátorům. Připojovali se k nim i další běženci z oblastí sice neválčících, ale asi jinak nepohodlných. Opět se nabízí z jejich struktury a z jejich fysické kvality podezření, že jsou to spíše agitátoři své ideologie, kterou oni ještě skutečně žijí. Svědčí o tom i existence lokalit v hostujících zemí, kde vládne řád a zvyky právě těch migrantů, nic na tom nemění skutečnost, že ti zakladatelé těch lokalit, které dnes doplňují migranti, byli pozvolna přicházející pracovníci z Afriky. Evropské národy si svojí ekonomickou chtivostí sami na problémy založili, ale to není podstatné pro stanovisko k migraci. Proti této migraci se vedení naší společnosti bránilo. Byla podobná té naší migraci před komunistickou vládou. Někteří proti ní chtěli bojovat, ale většina utíkala proto, že s budováním komunistické společnosti nechtěli mít nic společného. Nesrovnávám je však s tou africkou migrací, neboť ti naši migranti se chtěli do hostující společnosti zařadit a nepožadovali žádná privilegia. Ta africká kultura si představuje, že v Evropě zavede své africké zvyky plynoucí z odlišné ideologie, chce se říct z jiného náboženství, a tím je Evropě nebezpečná. Naše zaujatost bezohlednou humanitou a ignorováním hybridní války je chybná.
Když nyní budeme hostit migranty z Ukrajiny, tak vidíme ženy, děti a starce. Nevíme zatím nic o jejich sociální struktuře. Nedivme se, že jsou dobře oblečení. Taky bych si na sebe a do kufříku vzal to, co je nejen účelné, ale je i cennější. Všiml jsem si i manikúry, ale ve většině to nebylo. Může to být v té krajině už tak obvyklé, jako je čištění si zubů. Za mého mládí používali Rusové silné voňavky, což je odlišovalo od naší kultury. Možná mají Ukrajinky mánii pro lakované nehty. Jestli migranti rozšíří nebo nahradí své krajany, kteří u nás v hojném počtu žijí, pak nemusíme mít strach, že budou cílevědomě zavádět nějaké své zvyky. Matku s dítětem mám už na patře. Přátelství jsme zahájili předanou hračkou. Moji synové pracují s migranty profesněji až tak, že nemají ani čas na své rodiče. ??
Migranti z Ukrajiny utíkají před válkou, na kterou i my dohlédneme, jak je krutá. Navíc jejich muži bojují skutečně i za nás, neboť si lze představit další „strach“ Ruska a jeho důvod k „obranné“ válce proti sousedům, kdyby pozřeli Ukrajinu.
K oběma migracím se vztahuje otázka, jak se má k migrantům zachovat hostující společnost. Utíkají-li, aby si zachránili život, pak i minimální péče by jim měla být důvodem k vděku. Jestli si státy vlnu z Ariky stavějí na svoji tradiční úroveň, tak se migrantů bojí – asi právem, protože naše společnost je již slabá – idejí počínaje. Ve vlně z Ukrajiny bude klíčový postoj testován na národnosti migrantů. Všichni se bojí. I Rusky. Z hlediska humanity mají všichni právo na asyl, ale etické to není, pokud bychom se chovali stejně k Ruskám i Ukrajinkám. Při mazanosti Rusů bych nevyloučil i jejich snahu o rozšíření své páté kolony v Evropě i touto formou. Třeba ta blízkost skutečné války umožní mnohým humanistům korigovat své vyšlechtěné zaujetí humanitou.

ZPĚT na Rozličné texty