Moje manželka není ve své kůži, tak jsem mimořádně šel v paneláku umýt halu a poklidit kolem vchodu do domu. S halou nebyl problém, ale překvapilo mne, kolik nedopalků cigaret jsem nasbíral kolem obou vchodů a pod okny. Byl tam i kelímek od jogurtu coby popelník; asi sfouknutý z parapetu. Bydlím na kdysi „prominentní adrese“, byť až na samém konci Dvořákovy ulice, ale nebydlí zde ani cikáni ani imigranti – jen my, kultivovaní Češi. Mnozí z našeho vchodu jistě mají strach z odlišné kultury, kterou by k nám přinesli utečenci z cizích krajů, ale že té jejich kultuře vlastně vycházejí sami vstříc, to jim nijak nepřipadne při vlastním počínání. Jsou to vlastně taky „sluníčkáři“. Neumetají sice cestu imigrantům, ale sami mnohé již svým způsobem napodobují. Nebude jim zatěžko přijat cizí kulturu popisovanou např. na sociálních sítích. Při vzpomínce na rybu z přísloví, myslím si, že ve věci ochrany tradiční kultury dělá naše hlava dost, jen ten ocas jaksi zavání.

ZPĚT na Rozličné texty