Jarmila Flaková *1985
SLOVA
Když slunce svítí, máš vlasy stříbrné
tehdy tě čítáván, čítávám pohledem
káva ti na stolku pomalu vychládá
řekni mi, dědečku, jakýs byl za mlada

I stará lípa k tobě se uklání
poledne na vršku v kostele vyzvání
a venku u branky štěká už třetí pes
řekni mi, dědečku, kdepak jsi právě dnes

Když vůně domova vznáší se nad krajem
duši mám z olova, dál tebe neznaje
loudám se cestičkou, cestičkou paměti
a stále nemám nejmenší ponětí

Proč touha poznání mrtvá je u dětí
proč stačí úsměvy a silná objetí
káva mi na stolku pomalu vychládá
a sám teď vzpomínám, kým jsem byl zamlada

To jen tak, aby byla na webu jednou i trocha poezie, která je mně, dědkovi, taky blízká.

ZPĚT na Rozličné texty