Zábava a show pronikají na čelné místo v hodnotách společnosti. Dav se chce bavit i aférami, o jejichž pozadí nemá ani zdání. Požadavkům po vzrušení přizpůsobují svoji práci i reportéři. Mnohým se nelíbí jak to dělají, ale ani oni s opovržením takové reportáže neignorují. Řadu příkladů k diskusi o novinářské etice lze najít i v ohlasech kauzy ministra Čunka.
Kde je pravda, to je otázka pro soudce, ne pro toho, kdo manipuluje davem. Nemusí-li proti sobě svědčit obviněný, proč by měl kdokoliv odpovídat na otázky reportérů, které pokládá za drzé a účelově dramatizující situaci. Čunek není jediný domněle provinilý politik, tak proč právě on má vycházet vstříc reportérům? Bude-li ale reportéry ignorovat, způsobí podivení u lačného davu. Tak je dnes společnost vychována, a to je špatně. Reportéři nakládají často se soukromými informacemi proti zájmu jejich „majitele“, čímž připomínají zloděje. Ani to jim ale nevyčítáme - protože nás tím baví. Reportéři provádějí taky jakýsi „průzkum bojem“. Vnucují dotazovaným svoji smyšlenou představu, a když tuto formu rozhovoru dotazovaný neakceptuje, tak ho staví do opovržlivého světla. Taky se dožadují často jednoznačné - „na sto procent“ odpovědi na situaci, která teprve nastane. Nedočkají-li se odpovědi, staví opět do špatného světla dotazovaného, ačkoliv jde o reportérovu nelogičnost nebo přímo lest, kterou využije, dopadne-li situace jinak, než projevil svůj odhad vyžádanou jednoznačnou odpovědí, ten tázaný. Investigativcům nevadí ani jejich zveřejnění informací, které mohou narušit policejní vyšetřování. Tím hrubě narušují řád společnosti, po kterém v jiné kauze volají. Zvykli jsme si na zveřejňování informací, o kterých se ještě nedávno nemluvilo ani v soukromí. Klesá tím společenský standard? Klesá. Je to dobře vidět ve vulgárních ohlasech pořadů v rozhlase či na Internetu.
Redaktoři na rozdíl od politiků nejsou v opovržení, ani když čas ukáže jejich omyl v kauze, kterou mediálně nafukovali, přestože - na rozdíl od náhodně k profesím přiřazeným ministrům - jsou to odborníci ve svém oboru. Možná je to tím, že jsou placeni za každou – i nepravdivou - dramatizaci, protože právě to možná prospívá požadované sledovanosti média.

ZPĚT na Co jsem publikoval